Jak často byste si měl z doutníku potáhnout?

Na tuto otázku lze odpovědět celkem snadno: jak nejméně často je to jen možné. Abyste zabránili přehřátí doutníku, měli byste si z doutníku potáhnout jen tak často, aby nevyhasl.

Zůstává ale celá řada dalších otázek, pro začátečníky a možná i pro zkušené kuřáky.

U doutníků s dlouhou náplní, je prací baliče (torcedora) dokonale ručně zabalit doutník tak, aby dobře táhl a rovnoměrně hořel. To je zásadní podmínkou, aby doutník neuhasl po pár potáhnutích. Potáhnutí na strojem vyrobených doutnících s krátkou náplní je obvykle dokonalé od počátku. Ale jelikož je uvnitř tabák rozdrcený, hoří jinak, rychleji než u doutníků s dlouhou náplní.

Takže, balič (torcedor) umně zabalil dokonalý doutník, byl rovnoměrně zapálen, po celém svém průměru, a hoří rovnoměrně. Předpokládejme, že se kupříkladu jedná o doutník Corona. Ve svém slavném průvodci pro kuřáky doutníků, Zino Davidoff definoval dobu kouření od 50 do 60 minut a doporučil potáhnout z doutníku jen jednou za minutu. Zní to jako velmi málo a je pravděpodobné, že během této doby může doutník vyhasnout. Dvě nebo tři potáhnutí za minutu by opravdu neměly doutník přehřát, ale pokud tabák neustále hoří příliš rychle, chuť doutníku může zhořknout. Tato zásada by měla být také brána v úvahu při zapalování doutníku, které by mělo probíhat opatrně a pomalu.

Není to tragédie, pokud váš doutník uhasne. V závislosti na velikosti, svůj doutník můžete zapálit několikrát, pokud je to nutné, ale neměli byste na to čekat déle než 15 minut. Pokud čekáte déle, kondenzáty a další látky, které mají negativní vliv na chuť, se dostanou do doutníku a následně se spálí, jakmile doutník zapálíte znovu. Za normálních okolností by se tyto látky nedostaly na jazyk, ale uvolnily by se do vzduchu, zatímco by doutník hořel. To snadno můžete vyzkoušet sami, pokud napůl vykouřený doutník zapálíte druhý den znovu, všimnete si, že je hořký a nikotin se stává velmi výrazným.

Pokud jste kuřákem cigaret, může se vám zdát přechod k pomalejšímu tempu doutníku poněkud zvláštní. Doutníky se ale mají kouřit v uvolněné atmosféře, bez spěchu. Zkušený kuřák doutníku se spojí s doutníkem, s každým potáhnutím cítí, zdali stále hoří hladce a, reguluje nerovnoměrné hoření malý plamenem ohně, pokud je to zapotřebí.